|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu
Čechová, Alena ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cíle: Cílem této práce bakalářské práce je teoretické zpracování diagnózy cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu a vypracování postupu fyzioterapeutické péče o pacienta s těmito diagnózami formou kazuistiky. Metody: V této bakalářské práci je zpracována problematika cévní mozkové příhody a následné implantaci TEP kyčelního kloubu pro frakturu krčku femuru. Práce je rozdělena na dvě části - obecnou a speciální. V obecné části se zabývám jednotlivými diagnózami v souvislosti s onemocněním pacienta. Popisuji etiopatogenezi cévní mozkové příhody, podrobněji popisuji ischémii v karotickém povodí a věnuji se rehabilitaci v chronické fázi CMP. Dále se zabývám anatomii a kineziologii kyčelního kloubu, zlomeninám krčku kosti stehenní a následné rehabilitaci po operačním řešení. Nakonec se věnuji spojitosti těchto dvou diagnóz, a to zlomenině krčku femuru jako jedné z běžných komplikací CMP. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta s diagnózou iCMP a TEP. Je zde podrobně popsána fyzioterapeutická péče, včetně vstupního a výstupního vyšetření, krátkodobého a dlouhodobého plánu a zhodnocení efektu terapie. Kazuistika byla zpracována během mé souvislé...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu
Čechová, Alena ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cíle: Cílem této práce bakalářské práce je teoretické zpracování diagnózy cévní mozková příhoda a totální endoprotéza kyčelního kloubu a vypracování postupu fyzioterapeutické péče o pacienta s těmito diagnózami formou kazuistiky. Metody: V této bakalářské práci je zpracována problematika cévní mozkové příhody a následné implantaci TEP kyčelního kloubu pro frakturu krčku femuru. Práce je rozdělena na dvě části - obecnou a speciální. V obecné části se zabývám jednotlivými diagnózami v souvislosti s onemocněním pacienta. Popisuji etiopatogenezi cévní mozkové příhody, podrobněji popisuji ischémii v karotickém povodí a věnuji se rehabilitaci v chronické fázi CMP. Dále se zabývám anatomii a kineziologii kyčelního kloubu, zlomeninám krčku kosti stehenní a následné rehabilitaci po operačním řešení. Nakonec se věnuji spojitosti těchto dvou diagnóz, a to zlomenině krčku femuru jako jedné z běžných komplikací CMP. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta s diagnózou iCMP a TEP. Je zde podrobně popsána fyzioterapeutická péče, včetně vstupního a výstupního vyšetření, krátkodobého a dlouhodobého plánu a zhodnocení efektu terapie. Kazuistika byla zpracována během mé souvislé...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou zlomenina krčku stehenní kosti řešená pomocí DHS
Sárazová, Daniela ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Veselá, Irma (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou zlomenina krčku stehenní kosti řešená pomocí DHS. Cíl: Cílem této bakalářské práce je shrnutí teoretických poznatků o zlomeninách krčku stehenní kosti a vypracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta s tímto typem zlomeniny, která byla řešena pomocí osteosyntézy typu DHS. Metody: Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, obecná část byla vypracována na základě studia odborné literatury. Popisuje anatomi a kineziologii kyčelního kloubu, traumatologii v oblasti horního konce stehenní kosti se zaměřením na zlomeniny krčku stehenní kosti, možnosti léčby těchto zlomenin a doporučené fyzioterapeutické postupy a metody. Druhá, speciální část představuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou zlomenina krčku stehenní kosti, která byla řešena pomocí osteosyntézy typu DHS. Zahrnuje vstupní kineziologický rozbor, záznam průběhu terapie, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Výsledkem fyzioterapeutické péče bylo zlepšení stavu pacientky ve všech oblastech. Nejznatelnějšími změnami bylo zvýšení svalové síly a rozsahu pohybu, zlepšení stavu měkkých tkání, zlepšení lokomočních schopností a zvýšení samostatnosti pacientky. Klíčová slova: kazuistika, zlomenina krčku stehenní...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u seniorů po zlomenině krčku kosti stehenní na oddělení následné péče
JORDÁKOVÁ, Jitka
Zlomenina krčku kosti stehenní je nejčastějším úrazem seniorů. Řešení je velmi náročné vzhledem k polymorbiditě seniorů. Léčba závisí na celkovém stavu pacienta, jedná se o chirurgický či konzervativní postup. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče na oddělení následné péče u pacienta se zlomeninou krčku kosti stehenní, možnosti další péče o pacienta po ukončení hospitalizace na oddělení následné péče a zjistit jaká je spolupráce s rodinou pacienta na oddělení následné péče. K cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Jaké specifické činnosti uplatňují sestry při ošetřovatelské péči na oddělení následné péče u pacienta se zlomeninou krčku kosti stehenní? Jaká jsou rizika u pacienta seniora se zlomeninou krčku kosti stehenní? Jaké jsou možnosti další péče u pacienta po propuštění z oddělení následné péče? V jakých oblastech je důležitá spolupráce s rodinou u pacienta se zlomeninou krčku kosti stehenní? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami z oddělení následné péče. Z výsledků výzkumu se ukázalo, že ošetřovatelská péče u pacientů po zlomenině krčku kosti stehenní vyžaduje přizpůsobení ošetřovatelské péče každému pacientovi individuálně dle jeho stavu a se zaměřením na komplexní péči, rizika či možné komplikace. Dále bylo zjištěno, že další možnosti péče po propuštění pacienta zajišťuje sociální pracovník, který rodině pomůže s umístěním pacienta do sociálního zařízení či podá informace o péči v domácím prostředí, a že spolupráce s rodinou pacienta je individuální záležitost a záleží na rodinných vztazích. Výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku ošetřovatelské péče u seniorů po zlomenině krčku kosti stehenní.
|
|
|
Algoritmus zobrazovacích metod při poranění krčku kosti stehenní u seniorů
TOČÍKOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu poranění krčku kosti stehenní u seniorů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. S přibývajícím počtem lidí důchodového věku přibývá i úrazů spojených s touto věkovou skupinou. Je třeba si připustit myšlenku, že stáří je etapa lidského života, ke které každý jedinec směřuje. Zlomenina krčku kosti stehenní patří mezi jednu z příčin morbidity a mortality u starých lidí. Incidence tohoto poranění narůstá jak v rozvinutých zemích, tak v ČR. Zlomený krček kosti stehenní představuje pro starého člověka ohrožení pohyblivosti a nezávislosti. Někteří lidé jsou trvale odkázáni na kompenzační pomůcky, jiní zůstávají v ústavní péči. Nejčastější příčinou zlomeniny krčku kosti stehenní u seniorů je pád na bok, který je zapříčiněn komplexní interakcí vnějších a vnitřních faktorů. První zobrazovací metodou při vyšetření je skiagrafie, která patří mezi nejdéle používané metody. Umožňuje lékařům posoudit předoperační stav kyčelního kloubu i pooperační kontroly při léčbě alloplastikou nebo perioperační stav při použití osteosyntézy. Pro uvedenou skupinu osob je přínosné pečlivě posoudit kostní metabolismus. Zdravá kost se neustále přestavuje, průběžně se odbourává a nová kost ji nahrazuje. S přibývajícím věkem převládá odbourávání nad tvorbou nové kosti a kost "řídne". Toto onemocnění se jmenuje osteoporóza. Je to nemoc, která se řadí mezi civilizační choroby. Často bývá diagnostikována v pokročilém stádiu, kdy je již zvýšená náchylnost k výskytu zlomenin. Mezi faktory vzniku osteoporózy patří nesprávná životospráva, hormonální změny u žen po menopauze, kdy dochází ke snížení hladiny vápníku, silného úbytku na váze atd.Bezbolestná, neinvazivní metoda, pomocí které získá lékař ucelené informace o množství kostního minerálu ve vyšetřované části kosti je denzitometrické vyšetření, neboli DXA. Při tomto vyšetření se používá rentgenové záření ve dvou energetických hladinách. Metodou DXA lze měřit jak celotělový obsah minerálu, tak i jakoukoli část těla. Mezi další příčiny zvyšující riziko zlomeniny krčku kosti stehenní jsou metastázy do skeletu. Proximální část femuru, tedy i krček kosti stehenní, metastaticky postihuje zejména primární karcinom plic, ledvin, prsu u žen, prostaty u mužů a štítné žlázy. V raném stadiu jsou metastázy do skeletu bezpříznakové. Klinické příznaky, jako je bolest, se mohou objevit, když metastatický proces tanguje periost a okolí kosti, čímž dráždí neurální struktury. Dalším příznakem je vznik patologické zlomeniny. Kostní metastázy nám pomáhají odhalit laboratorní testy a diagnostické zobrazovací metody, mezi které patří například scintigrafické vyšetření. Scintigrafie skeletu dokáže odhalit metastatický proces mnohem dříve než vyšetření rentgenem. Cílem práce bylo popsat principy jednotlivých zobrazovacích metod, které lékaři napomáhají určit správnou diagnózu, seznámit s problematikou poranění krčku kosti stehenní u seniorů a s příčinami jejich vzniku. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Nejvíce využívanou metodou při poranění krčku kosti stehenní je skiagrafické vyšetření. 2. Více jak polovina poranění krčku kosti stehenní je diagnostikováno u seniorů. Praktická část byla zpracována na základě kvantitativního výzkumu. Data potřebná k výzkumu byla získávána z kazuistik pacientů hospitalizovaných na ortopedickém oddělení Nemocnice Tábor a.s., a to v období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů se zlomeninou kosti stehenní v krčku
PRINCOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá tematikou fyzioterapie u pacientů se zlomeninou kosti stehenní v krčku. Kost stehenní je nejsilnější a nejdelší kostí v lidském těle, jež zajišťuje jeho stabilitu. Rizikové místo zlomeniny krčku je místo zúžení a přechodu dlouhé kosti stehenní v kloubní hlavici zapadající do kyčelního kloubu. Vlivem vysoko-energetického působení na kost, nejčastěji při sportech a autonehodách, dochází ke vzniku zlomenin u mladších lidí. Častější se však zlomeniny vyskytují u starších jedinců, spíše u žen, a to v souvislosti s vlivem postmenopauzální osteoporózy. Celostátní statistiky ukazují, že tímto poraněním ročně trpí kolem 10 000 lidí, a to hlavně ženy. Pravděpodobnost pádu u 20% žen ve věku 60-65 let je nejméně jedenkrát za rok. Ve věku 80-84 let se pravděpodobnost pádu týká každé třetí ženy (Trča, Kudrna, Hořejší, 2008). V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie kosti stehenní a kosti pánevní, které se společně podílí na stavbě kyčelního kloubu. Dále se v práci zabývám biomechanikou kyčelního kloubu, a to včetně etiologie, klasifikace a diagnostiky kosti stehenní spolu s možností léčby operativní a konzervativní. Samostatnou kapitolu tvoří fyzioterapie u zlomeniny kosti stehenní v krčku. V praktické části je využito metody kvalitativního výzkumu s využitím pozorování a rozhovoru. Z metod pozorování byly vybrány: aspekce, palpace, goniometrické a antropometrické vyšetření, vyšetření chůze, zkrácených svalů a svalové síly, které je porovnáno během zahájení a ukončení terapie. Pro výzkum byli vybráni pacienti z pracoviště traumatologického oddělení České Budějovice, a.s. V práci jsou zkoumány dvě skupiny. První skupinu tvoří muž léčený cestou konzervativní a žena po 1,5 roce staré zlomenině kosti stehenní, původně léčená osteosyntézou, ale z důvodu nekrózy indikována k TEP. Oba tito pacienti byli sledováni po dobu šesti týdnů. U druhé skupiny probíhala terapie po dobu osmi dní v raném stádiu po operaci. Tvořila ji žena léčená osteosyntézou, hřebem PFN a muž po TEP. Před zahájením terapie byli všichni pacienti seznámeni s postupem a cílem terapie.Cílem práce je zmapovat fyzioterapeutické postupy používané při léčbě u pacientů po zlomenině kosti stehenní v krčku zahrnující plán krátkodobý i dlouhodobý. Krátkodobý plán je zaměřen především na ústup otoku a bolesti, na obnovení svalové síly a pohyblivosti a na nácvik chůze o dvou francouzských berlích. Cílem dlouhodobého plánu je snaha přiblížit se stejné kvalitě životě, jaká byla před úrazem, a to především díky zajištění lepší stability jako prevence proti pádu.U všech zkoumaných pacientů došlo relativně brzy ke zlepšení otoku a zmenšení bolesti, a to především u pacientů operativně léčených. Další důležitou součástí terapie je vertikalizace pacienta, která je v konzervativní léčbě dovolena nejdříve po šesti týdnech upoutání na lůžku. V porovnání s tímto typem léčby je léčba operativní výhodnější, neboť dovoluje rychlejší sestup z lůžka, čímž se většinou pacient vyhne komplikacím jako jsou tromboembolická nemoc, pneumonie či proleženiny. Smyslem mé práce je zmapování a připomenutí používaných prostředků fyzioterapie, nikoliv zhodnocení účinnějšího typu léčby pro daný typ, neboť nelze tento stav na tak úzkém vzorku pacientů posoudit.
|
host ::
RSS.